Christuskirche

Christuskirche Friedland

Friedland war bis zur Rekatholisierung Böhmens eine Hochburg der Lutheraner. Die Herren von Bieberstein auf Friedland führten in den 1530er Jahren die Reformation ein. Die Stadtkirche, heute katholische Kirche der Kreuzauffindung, wurde 1549 bis 1551 als lutherische Kirche erbaut. Die Gegenreformation begann mit der Vertreibung der Familie von Redern, deren Besitz konfisziert wurde. 1624 wurde Pfarrer Wolfgang Günther (1586–1636) aus Friedland ausgewiesen. Die Einwohner, die nicht zum katholischen Glauben konvertieren wollten, wanderten nach Sachsen aus.
Erst im 19. Jahrhundert bildete sich wieder ein evangelisches Gemeindeleben heraus. 1902 bis 1904 errichtete die lutherische Gemeinde mit Unterstützung des Gustav-Adolf-Werks am Stadtrand Friedlands die evangelische Christuskirche. Der Bonner Architekt Julius Rolffs (1879–1946) entwarf eine neogotische Saalkirche mit Westturm. Die Glasfenster stammen aus der Königlich Sächsischen Hofglasmalerei C. L. Türcke aus Zittau. Ein Fenster zeigt das Wappen der Katharina von Redern, einer geborenen Gräfin Schlick (gest. 1617), die den lutherischen Glauben in den Herrschaften Friedland und Reichenberg maßgeblich gefördert hatte.
Bis 1945 wurde die Christuskirche von einer deutschen lutherischen Gemeinde genutzt. Nach Vertreibung der deutschen Bevölkerung übernahm die Tschechoslowakische Hussitische Kirche das Gotteshaus.

Evangelický kostel Krista Spasitele
Vrchlického 945, 464 01 Frýdlant
Tel. 00420 / 731520042, noccsh.frydlant@email.cz

Schlosskapelle

Schlosskapelle Friedland

Schloss Friedland ist das wohl eindrucksvollste Renaissanceschloss Nordböhmens. Der Herrensitz auf einem Felsen hoch über einer Flussschleife der Wittig ist aus einer mittelalterlichen Burg hervorgegangen, die die nahe Grenze zu Schlesien und der Oberlausitz bewachte. 1554 gelangte die Herrschaft Friedland, die weite Teile des Isergebirges umfasste, an die Familie von Redern. Das Adelsgeschlecht förderte die Einführung der Reformation in Nordböhmen. So erließ Friedrich von Redern (gest. 1564) eine lutherische Kirchenordnung. Melchior von Redern (1556–1600) ließ ab 1598 ein neues Unterschloss sowie die evangelische Schlosskapelle erbauen. Die Baupläne erstellte der italienische Baumeister Marco Spazio. Der rechteckige Bau wird von Renaissancegiebeln bekrönt. Die Fassaden sind mit Sgraffito-Dekorationen überzogen. Der Innenraum wird von einem prächtigen Renaissance-Altar beherrscht.
Da sich Christoph von Redern (1591–1642) zum böhmischen Ständeaufstand bekannte, wurde sein Besitz 1620 von Kaiser Ferdinand II. (1578–1637) konfisziert. Der Lutheraner flüchtete nach Polen. Der Kaiser vergab die Herrschaft Friedland an Albrecht Wenzel Eusebius von Waldstein (1583–1634), genannt Wallenstein. Der „Herzog von Friedland“ ordnete umgehend die Ausweisung aller Lutheraner an. Innerhalb weniger Jahre wurde die Herrschaft Friedland rekatholisiert. Die evangelische Schlosskapelle blieb erhalten, wurde aber für den römisch-katholischen Gottesdienst umgestaltet.

Zámek Frýdlant, 464 01 Frýdlant
Tel. 00420 / 482 312 130, frydlant@npu.cz, www.zamek-frydlant.cz

Kościół Chrystusa Zbawiciela

Kościół Chrystusa Zbawiciela Frýdlant

Aż do rekatolicyzacji Czech Frydlant (niem. Friedland) był ostoją luteran. Reformację wprowadził tu w latach 30. XVI w. ród von Bibersteinów. Miejską świątynię, dziś katolicki kościół Znalezienia Krzyża Świętego, wybudowano w latach 1549–51 jako kościół luterański. Kontrreformacja rozpoczęła się wypędzeniem rodu von Redern, którego dobra skonfiskowano. W r. 1624 wydalono z Frydlantu proboszcza Wolfganga Günthera (1586–1636). Mieszkańcy, którzy nie chcieli przejść na katolicyzm, wyemigrowali do Saksonii.
Dopiero w XIX w. ponownie wykształciła się w mieście wspólnota ewangelicka. W latach 1902–04 parafia luterańska wybudowała na obrzeżach miasta, przy wsparciu fundacji im. Gustawa Adolfa (Gustav-Adol f-Werk), ewangelicki kościół Chrystusa Zbawiciela. Architekt Julius Rolffs (1879–1946) z Bonn zaprojektował neogotycki kościół salowy z zachodnią wieżą. Witraże wykonane zostały w nadwornej pracowni malarstwa na szkle króla saskiego „C. L. Türcke” w Żytawie. Jedno z okien przedstawia herb Kathariny von Redern, z domu hr. Schlick (zm. 1617), która w istotny sposób wspierała wiarę luterańską w posiadłościach frydlanckich i libereckich.
Do r. 1945 kościół Chrystusa Zbawiciela używany był przez niemieckich luteran. Po wysiedleniu ludności niemieckiej świątynię przejął Czechosłowacki Kościół Husycki.

Evangelický kostel Krista Spasitele
Vrchlického 945, 464 01 Frýdlant
Tel. 00420 / 731520042, noccsh.frydlant@email.cz

Kaplica Zamkowa

Kaplica Zamkowa Frýdlant

Zamek we Frydlancie uchodzić może za najbardziej spektakularną rezydencję renesensową północnych Czech. Położony na skale, wznoszącej się wysoko nad zakolami Witki, powstał na miejscu średniowiecznej warowni, która strzegła pobliskich granic z Łużycami i Śląskiem. Dobra frydlanckie, obejmujące znaczną cześć Gór Izerskich, przeszły w 1554 r. we władanie rodu von Redern, który wspierał rozwój protestantyzmu w Czechach Północnych. Friedrich von Redern (zm. 1564) wprowadził w życie luterańską ordynację kościelną. Melchior von Redern (1556–1600) rozpoczął w 1598 r. budowę nowego zamku dolnego oraz ewangelickiej kaplicy zamkowej. Autorem projektu był włoski budowniczy Marco Spazio. Prostokątną budowlę wieńczą renesansowe szczyty, zaś fasadę pokrywają sgraffitowe dekoracje. Wnętrze zdominowane jest przez imponujący, renesansowy ołtarz.
Ponieważ Christoph von Redern (1591–1642) przyłączył się do buntu stanów czeskich, jego posiadłości zostały w 1620 r. skonfiskowane przez cesarza Ferdynanda II (1578– 1637). Miejscowi luteranie schronili się w Polsce. Dobra frydlanckie zostały nadane przez cesarza Albrechtowi Wenzlowi Eusebiusowi von Waldsteinowi (1583–1634), zwanemu Wallensteinem. „Książę frydlancki” nakazał bezzwłoczne wydalenie wszystkich luteran. W przeciągu kilku lat dobra uległy rekatolicyzacji. Ewangelicka kaplica zachowała się, została jednak przekształcona na potrzeby obrządku rzymskokatolickiego.

Zámek Frýdlant, 464 01 Frýdlant
Tel. 00420 / 482 312 130, frydlant@npu.cz, www.zamek-frydlant.cz

Kostel Krista Spasitele

Kostel Krista Spasitele Frýdlant

Frýdlant (něm. Friedland) byl až do rekatolizace Čech baštou luteránství. Páni Bibrštejna na Frýdlantu zde zavedli reformaci ve 30. letech 16. století. Zdejší městský farní kostel, dnes katolický kostel Nalezení sv. Kříže, byl postaven v letech 1549–1551 jako luteránský kostel. Protireformace začala vyhnáním rodiny Redernů, jejíž majetek byl zkonfiskován. Roku 1624 byl z Frýdlantu vykázán evangelický farář Wolfgang Günther (1586–1636). Obyvatelé, kteří nehodlali konvertovat ke katolicismu, odešli do Saska. Teprve v 19. století byl obnoven život evangelické obce. V letech 1902–1904 zde vybudovala luteránská obec s podporou Jednoty Gustava Adolfa na okraji města evangelický kostel Krista Spasitele. Bonnský architekt Julius Rolffs (1879–1946) navrhl neogotický sálový kostel se západní věží. Okenní tabulky dodala Královská saská dvorní malířská dílna C. L. Türckeho ze Žitavy. Jedno okno znázorňuje erb Kateřiny z Redernu, rozené hraběnky Šlikové († r. 1617), která výrazně podporovala luteránskou víru na svém frýdlantském a libereckém panství.
Kostel Krista Spasitele byl užíván německou luterskou obcí až do r. 1945. Po jejím vyhnání převzala kostel Československá církev husitská.

Evangelický kostel Krista Spasitele
Vrchlického 945, 464 01 Frýdlant
Tel. 00420 / 731520042, noccsh.frydlant@email.cz

Zámecká Kaple

Zámecká Kaple Frýdlant

Frýdlantský zámek je zřejmě nejpůsobivějším renesančním zámkem v severních Čechách. Toto panské sídlo, vypínající na skále vysoko nad řekou Smědou, vzešlo ze středověkého hradu, střežícího blízké hranice s Horní Lužicí a Slezskem. Roku 1554 získal frýdlantské panství, zahrnující velkou část Jizerských hor, rod pánů z Redernu. Tato šlechtická rodina podporovala zavádění reformace v severních Čechách. Fridrich z Redernu († r. 1564) vydal luteránský církevní řád. Melchior z Redernu (1556–1600) nechal od r. 1598 vystavět tzv. dolní zámek a evangelickou zámeckou kapli podle plánů italského stavitele Marca Spazia. Tato pravoúhlá stavba je opatřena renesančními štíty. Fasádu kaple zdobí sgrafito. V interiéru kaple se nachází nádherný renesanční oltář.
Jelikož se Kryštof z Redernu (1591–1642) připojil k českému stavovskému povstání, byl jeho majetek zkonfiskován r. 1620 z příkazu císaře Ferdinanda II. (1578–1637). Luterán Kryštof Redernu musel uprchnout do Polska. Císař udělil frýdlantské panství Albrechtu Václavu Eusebiovi z Valdštejna (1583–1634). Hned nato vypověděl tento vévoda frýdlantský všechny luterány. Během několika málo let bylo frýdlantské panství rekatolizováno. Evangelická zámecká kaple byla sice zachována, ale byla upravena pro římsko-katolickou bohoslužbu.

Zámek Frýdlant, 464 01 Frýdlant
Tel. 00420 / 482 312 130, frydlant@npu.cz, www.zamek-frydlant.cz