Kleines Zittauer Fastentuch im Kulturhistorischen Museum

Kleines Zittauer Fastentuch im Kulturhistorischen Museum Zittau

In Zittau sind zwei wertvolle Fastentücher erhalten geblieben. Mit diesen „Hungertüchern“ verhüllte man während der Fastenzeit vor Ostern die Altäre der Stadtkirche St. Johannes. Heute sind nur noch wenige Tücher dieser Art überliefert, so dass die Zittauer Textilien eine Kostbarkeit von europäischem Rang darstellen.
Obwohl das Aufhängen von Fastentüchern ein vorreformatorischer Brauch ist, blieben die Zittauer Fastentücher auch nach Einführung der Reformation in Gebrauch. Eines der beiden Fastentücher wurde erst geschaffen, als Zittau schon lutherisch war. Das Kleine Fastentuch wurde 1573 von einem unbekannten Meister hergestellt. Es verhüllte vermutlich den Hauptaltar der Stadtkirche St. Johannis. Das 4,3 Meter hohe und 3,4 Meter breite Leinentuch zeigt eine monumentale Kreuzigungsszene sowie die Leidenswerkzeuge, die sich auf die Passion Jesu Christi beziehen. Wie man an der Verwendung dieses Fastentuches bis 1684 sehen kann, blieben in den lutherischen Kirchen der Oberlausitz viele „katholische“ Bräuche bestehen.
Das Kleine Fastentuch wurde 1995/96 von der Abegg-Stiftung in Riggisberg/Schweiz zusammen mit dem Großen Fastentuch restauriert. Seit 2005 wird es in einem Raum des Kulturhistorischen Museums gezeigt. Es ist im ehemaligen Franziskanerkloster untergebracht, das im Zuge der Reformation aufgelöst wurde. Eine Ausstellung im Museum und in der Klosterkirche wird sich 2017 der Reformation in der Oberlausitz widmen.

Kulturhistorisches Museum Franziskanerkloster
Klosterstraße 3, 02763 Zittau
Tel. 03583 / 554 79 0, museum@zittau.de
www.zittauer-fastentuecher.de

Johanneskirche

Johanneskirche Zittau

Zittau bekannte sich schon früh zur Reformation. 1521 wurde Lorenz Heidenreich zum Prediger berufen. Er führte später in der Stadt die Reformation ein. Das Gotteshaus, in dem er predigte, fiel 1757 im Siebenjährigen Krieg österreichischem Beschuss zum Opfer. Zwischen 1766 und 1804 wurde ein barocker Neubau errichtet. Nach Entwürfen des preußischen Baumeisters Karl Friedrich Schinkel (1781–1841) erhielt die Johanneskirche bis 1837 eine klassizistische Gestalt.

Johanneskirche
Pfarrstraße, 02763 Zittau

Großes Zittauer Fastentuch in der Kreuzkirche

Großes Zittauer Fastentuch in der Kreuzkirche

In der Kreuzkirche, einem spätgotischen Gotteshaus aus dem 15. Jahrhundert, wird das 6,8 Meter breite und 8,2 Meter hohe Große Zittauer Fastentuch gezeigt. Es wurde 1472 von dem Gewürz- und Getreidehändler Jakob Gürtler gestiftet. Die 90 Bildfelder enthalten Darstellungen aus dem Alten und Neuen Testament. Es blieb auch nach Einführung der Reformation in Gebrauch. Das Große Fastentuch verhüllte den Altarraum der Johanniskirche in der Fastenzeit vor Ostern. Es blieb bis 1672 in Gebrauch.

Kreuzkirche
Frauenstraße 23, 02763 Zittau

Małe Płótno Postne

Małe Płótno Postne Żytawa

Żytawa posiada dwa cenne płótna postne. W czasie Wielkiego Postu okrywano nimi ołtarze kościelne. Do dziś zachowało się niewiele tego rodzaju zasłon, stąd egzemplarze z Żytawy są zabytkami o randze europejskiej.
Choć zawieszanie płócien postnych jest obyczajem przedreformacyjnym, tkaniny z Żytawy pozostały w użyciu także po wprowadzeniu luteranizmu. Jedna z zasłon utkana została zresztą przez nieznanego mistrza dopiero w 1573 r., w czasie, gdy w mieście od dawna panowała już reformacja. Używano jej prawdopodobnie do przesłaniania głównego ołtarza kościoła farnego św. Jana. Lniane płótno o wymiarach 3,4 x 4,3 m przedstawia w centralnej części monumentalną scenę ukrzyżowania, otoczoną narzędziami zadawania cierpień, związanymi z Pasją Chrystusa. Fakt używania zasłony aż do 1684 r. pokazuje, że w luterańskich kościołach Łużyc Górnych utrzymało się wiele „katolickich” praktyk.
Małe Płótno Postne zostało odrestaurowane wraz z Wielkim Płótnem przez fundację Abeggów w szwajcarskim Riggisbergu w latach 1995–96. Od 2005 r. jest ono wystawione w jednym z pomieszczeń Muzeum Kulturalno-Historycznego w Żytawie. Umiejscowiono je w budynku dawnego klasztoru franciszkanów, rozwiązanego w okresie reformacji. Jedna z wystaw muzealnych w 2017 r. poświęcona zostanie reformacji na terenie Łużyc Górnych.

Kulturhistorisches Museum Franziskanerkloster
Klosterstraße 3, 02763 Zittau
Tel. 03583 / 554 79 0, museum@zittau.de
www.zittauer-fastentuecher.de

Kościół św. Jana

Kościół św. Jana Żytawa

Żytawa dość wcześnie opowiedziała się za reformacją. Nową wiarę wprowadził w mieście Lorenz Heidenreich, powołany w 1521 r. na proboszcza kościoła św. Jana. Świątynia, w której wygłaszał kazania, padła ofiarą ostrzału austriackiego w 1757 r., podczas wojny siedmioletniej. W latach 1766–1804 wybudowano nowy gmach w stylu barokowym. Zyskał on w r. 1837 klasycystyczną formę według projektu pruskiego architekta Karla Friedricha Schinkla (1781–1841).

Johanneskirche
Pfarrstraße, 02763 Zittau

Wielkie Płótno Postne

Wielkie Płótno Postne Żytawa

W kościele św. Krzyża, późnogotyckiej świątyni z XV w., przechowywane jest Wielkie Płótno Postne o wymiarach 6,8 m x 8,2 m. Zostało ono ufundowane w 1472 r. przez Jakoba Gürtlera, kupca obracającego przyprawami i zbożem. Dziewięćdziesiąt pól tkaniny przedstawia motywy ze Starego i Nowego Testamentu. Płótno używane było przez cały okres reformacji aż do r. 1672; przesłaniało ono prezbiterium kościoła św. Jana w okresie Wielkiego Postu.

Kreuzkirche
Frauenstraße 23, 02763 Zittau

Malé Žitavské Postní Plátno V Kulturněhistorickém Muzeu

Malé Žitavské Postní Plátno V Kulturněhistorickém Muzeu Žitava

V Žitavě se nacházejí dvě cenná postní plátna. Těmito plátny, zvanými též hladová plátna, byly zakrývány oltáře v městském farním kostele sv. Jana v době postu před Velikonocemi. Dodnes se dochovalo jen málo těchto pláten, takže tyto žitavské textilie představují cennost evropského významu.
Ačkoliv je vyvěšování postních pláten předreformačním zvykem, byla žitavská postní plátna používána i po zavedení reformace. Jedno z obou postních pláten bylo dokonce zhotoveno v době, kdy již byla Žitava luteránskou. Toto Malé postní plátno bylo vyrobeno neznámým mistrem r. 1573. Pravděpodobně zakrývalo hlavní oltář městského farního kostela sv. Jana. Toto lněné plátno, vysoké 4,3 m a široké 3,4 m, znázorňuje monumentální scénu Ukřižování a tzv. zbraně Kristovy, jež se vztahují ke Kristovu utrpení. Na příkladě používání tohoto postního plátna až do r. 1684 lze vidět, že se v luteránských kostelích Horní Lužice udržely četné „katolické“ předreformační zvyky.
Malé postní plátno bylo zrestaurováno spolu s Velkým postním plátnem nadací Abegg-Stiftung v Riggisbergu ve Švýcarsku. Od r. 2005 je vystaveno v jedné místnosti Kulturněhistorického muzea, které využívá budovu bývalého františkánského kláštera, jenž byl zrušen v důsledku reformace. Roku 2017 se bude konat v tomto muzeu a klášterním kostele výstava o reformaci v Horní Lužici.

Kulturhistorisches Museum Franziskanerkloster
Klosterstraße 3, 02763 Zittau
Tel. 03583 / 554 79 0, museum@zittau.de
www.zittauer-fastentuecher.de

Kostel sv. Jana

Kostel sv. Jana Žitava

Žitava se brzy přihlásila k reformaci. Již r. 1521 byl na místo farního kazatele povolán mistr Vavřinec (Lorenz) Heidenreich, který později ve městě zavedl reformaci. Kostel, v němž Heidenreich kázal, vybombardovali r. 1757 během sedmileté války Rakušané. Mezi lety 1766–1804 byla zřízena barokní novostavba. Podle návrhu pruského architekta Karla Friedricha Schinkela (1781–1841) byl farní kostel do r. 1837 klasicistně upraven.

Johanneskirche
Pfarrstraße, 02763 Zittau

Velké žitavské postní plátno v kostele sv. Kříže

Velké žitavské postní plátno v kostele sv. Kříže Žitava

V kostele sv. Kříže (Kreuzkirche), pozdně gotické stavbě z 15. století, je vystaveno Velké postní plátno (6,8 m na šířku a 8,2 m na výšku), jež bylo fundováno r. 1472 obchodníkem s kořením a obilím Jakubem Gürtlerem. Jeho 90 obrazových polí obsahuje scény ze Starého a Nového zákona. Bylo užíváno i po reformaci do r. 1672 a zakrývalo oltářní prostor kostela sv. Jana v době postu před Velikonocemi.

Kreuzkirche
Frauenstraße 23, 02763 Zittau